Z tohoto důvodu se uskutečnila i dějepisná exkurze, kterou jsme uspořádali pro žáky 9. ročníku a zájemce ze 7. B. Jedno čtvrteční říjnové odpoledne jsme strávili v Třebíči, městě památek, které jsou zapsány v seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Nejprve naše kroky směřovaly do románsko-gotické baziliky sv. Prokopa, stavby vybudované ve 13. století jako součást benediktinského kláštera. O tom, že tento kostel patří ke skvostům evropského středověkého stavitelství, nás na první pohled přesvědčil honosný vstupní portál, na jehož výzdobě byla patrná inspirace Starým zákonem. Během komentované prohlídky jsme zhlédli interiéry baziliky a také sestoupili do krypty, která byla postavena jako pohřebiště pro mnichy kláštera a která patří k nejcennějším částem baziliky. Její strop podpírá 50 sloupů, z nichž každý má originálně zdobenou hlavici. Nejvíce jsme však obdivovali nádherné původní fresky v opatské kapli. Tyto nástěnné malby jsou druhé nejstarší na Moravě a prý dříve zdobily celý interiér baziliky. Jen pár metrů od této křesťanské dominanty Třebíče se nachází téměř neporušená židovská čtvrť se svými typickými úzkými uličkami. Židé žili v Třebíči už od 14. století a v době nejhustějšího osídlení se zde tísnilo přes 1 200 obyvatel (60% všech Třebíčanů). Dnes tuto čtvrť tvoří soubor 123 dochovaných domů, které doplňují objekty radnice, rabinátu, chudobince, nemocnice a školy. My jsme navštívili dům Seligmanna Bauera, který je upraven na židovské muzeum. Expozice představuje bydlení židovské rodiny v meziválečném období. Nahlédli jsme do hokynářství, ložnice a kuchyně a dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí ze života obyčejné židovské rodiny. Součástí prohlídky byla také přilehlá Zadní synagoga ze 17. století. Exkurzi jsme zakončili návštěvou židovského hřbitova, který se řadí k největším židovským pohřebištím v naší zemi, svou rozlohou je srovnatelný pouze s židovským hřbitovem v Praze. Nachází se zde přibližně 11 000 hrobů a téměř 3 000 kamenných náhrobků, přičemž nejstarší pochází z roku 1625. Za zmínku jistě stojí, že židovské ghetto spolu se hřbitovem jsou mimo Jeruzaléma jediné židovské památky, které se dostaly pod ochranu UNESCO. Oficiálním důvodem zápisu do seznamu UNESCO byla mírová koexistence křesťanské a židovské kultury. Exkurze se vydařila, počasí nám přálo, vše vyšlo podle plánu. Co si více přát? Snad jen to, aby chuť poznávat, cestovat, rozšiřovat si obzory zvítězila nad virtuálním světem z mobilů a tabletů.
Mgr. Bohumila Halačková
by